Ke zvířatům jsem tíhla od malička, již na prvním stupni jsem po otázce, co bych chtěla dělat jako “velká” odpovídala, že budu veterinářka. Částečně jsem si tento sen i splnila a vystudovala jsem střední odbornou školu veterinární v Hradci Králové. Dále jsem však nepokračovala a zaměřila jsem se více na zoorehabilitace a terapie pro psy.

 

Celý život jsme doma měli psy, ale nikdy jsem si nemyslela, že pro mě budou v budoucnu tvořit takto podstatnou část. Jako první byl kříženec Jerry, kterého jsem v jeho 13-ti letech naučila pár triků a právě díky tomu jsem od rodičů dostala Accorda a s ním jsem začala poznávat kouzlo výcviku psů. S Accordem jsme se věnovali hlavně agility, ale díky nucené pauze jsme vyzkoušeli i jiné sporty jako dogdancing, pasení a canicross. V jeho 6 letech jsme složili canisterapeutickou zkoušku a tak už 6 let rozdáváme radost dětem a seniorům. Dalším přírůstkem byl Bucifal. Prvoplánově měl být agiliťák, ale bohužel pro mě ho tento sport vůbec nebaví, takže jsme objevovali další sporty, a nakonec jsme propadli noseworku a mushingu. Krom sportu jsem s ním musela pracovat i na provozních věcech, protože měl (a občas ještě má) reakce na zvuky, psy, auta a jako bonus jeho pozornost občas uletí . Jako Aki i Bucifal splnil zkoušky a je canisterapeutickým psem a aktivně s námi jezdí do školek.

 

V roce 2023 se do naší bandy přidal Justin a s ním zatím stále hledáme společnou cestu toho, jak fungovat a jaký sport nás bude bavit. Je to malý divočák a je úplně jiný než Aki a Buca, takže mě to nutí se dále vzdělávat a hledat nové možnosti v jeho výcviku.