top of page

MVDr. Radka Vrublovská

TRÉNUJE: CANICROSS

Pracuji jako veterinární lékařka, zároveň jsem dlouholetá pejskařka a milovnice všech možných i nemožných sportovních aktivit. Psům jsem se začala věnovat s pořízením kříženky labradora Nutely před 15 lety. Spolu jsme chodily na klasický cvičák, složily několik zkoušek z poslušnosti, vyzkoušely i obrany a stopy, dogdancing, agility a pokoušely jsme se i o něco jako canicross. Protože mě psí sporty začaly hodně bavit, přibyla k nám do smečky australačka Airin. S Airin jsme několik let

120125759_5080458041979752_522398933920654598_n.jpg

aktivně trénovaly a závodily v dogfrisbee a jako doplňkovou aktivitu jsme měly právě canicross a tahání koloběžky (scooterjoring). V obou těchto disciplínách jsme také vyzkoušely několik závodů. Později se naše smečka rozrostla o dalšího člena - australského ovčáka z pracovní linie Muffina. Muffina jsem už od začátku cíleně připravovala na musherské sporty a momentálně je naší největší společnou vášní canicross, tahání kola a koloběžky a spolu s Airin i běhání na volno a vysokohorská turistika. V canicrossu se s Muffinem pravidelně účastníme různých závodů a kromě tahacích aktivit se věnujeme i frisbee, občas si složíme nějakou tu zkoušku z dogdancingu a zatím rekreačně cvičíme i obedience.

 

Při canicrossu je pro mě nejdůležitější, aby byl pohyb v tahu pro psa po celou dobu maximální zábava. Aby se pes postupně naučil, že tahání je něco víc než čichání v trávě, hry s ostatními psy nebo koukání po zvěři. V tahu trénuji vždy jen takové vzdálenosti, jaké pes ještě zvládne fyzicky i psychicky aniž by začal ztrácet pozornost a polevovat v tahu. Zároveň je pro mě velmi důležitá bezpečnost. A to jak z hlediska prevence různých sportovních zranění běžce i psa, tak z hlediska předcházení možných konfliktů mezi psy např. při předbíhání.

bottom of page